Záloha na daň z nabytí nemovitých věcí. Proč záloha?

Víte, proč se u směrné hodnoty odvádí záloha na daň z nabytí nemovitých věcí a ne rovnou přesná daňová povinnost?
Odpověď na výše uvedenou otázku vyplývá z použití směrné hodnoty jakožto porovnávací. Směrnou hodnotu postupně během pár hodinek vyplníme do jednotlivých formulářů na byt, pozemek, další pozemek, popř. budovu a další stavbu (garáž). Bohužel tyto formuláře nám neřeknou, na jakou hodnotu nám směrná hodnota vyšla, proto se u použití směrné hodnoty vždy vypočte záloha na daň ve výši 4% z kupní ceny a po kontrole správcem daně buď bude nebo nebude doměřen doplatek.

To jako vážně? To skutečně musím zaplatit daň vyšší?
Ano, to je realita. Zažil jsem několik případů, kdy směrná hodnota vyšla paradoxně o dost vyšší než skutečná kupní cena. Tyto situace se většinou netýkají velkých měst a bytových jednotek, tedy pokud se zrovna neprodávají tyto nemovitosti z nějakých prozaických důvodů, jako jsou dluhy a exekuce, pod cenou. Týká se to většinou opuštěných chat a domů ve vyloučených lokalitách, kde není velká občanská vybavenost, ale k nemovitosti přísluší velké pozemky.

Naposledy jsem zažil prodej nemovitosti s pozemky o velikosti téměř 6.000 m2 ve Středočeském kraji za 920.000,- Kč, ale směrná hodnota vyšla po spočítání všech koeficientů na 2.621.000,- Kč.

V této situaci jsem doporučil nabyvatelům použít místo směrné hodnoty cestu znaleckého posudku i za cenu vyšších nákladů na zpracování daňového přiznání, protože znalec má větší možnost posudek na nemovitost tzv. shodit.

Upřímně, zrovna v tomto případě se to zrovna moc nepovedlo, znalec sice udělal trochu pozitivnější posudek znějící na částku 1.430.000,- Kč, ale z finančního úřadu nám ho vrátili k přepracování s argumentem, že znalec uvedl do posudku, že obec nemá občanskou vybavenost a přitom ji obec má. Logické argumenty směrované na správce daně, že se v tomto případě jedná o část obce, která se nachází 16 km od obce s občanskou vybaveností, byli k ničemu. I tak správce daně trval na přepracování a úhradě dle přepracovaného znaleckého posudku.

Konec příběhu? Znalecký posudek zněl na částku 1.980.000,- Kč tudíž stále méně než směrná hodnota, ale i tak museli nabyvatelé s velkou neochotou a překvapením odvést na dani z nabytí nemovitých věcí o 42.400,- Kč více, než původně očekávali.